Byl krásný teplý podvečer. Slunce již zapadlo za krajinu a nad Kvikálkovem se zešeřilo. Poslední rozesmáté děti pobíhaly po ulicích a hlasitě se smály – vždyť už mají prázdniny sedm dní a budou ještě pokračovat!

Jen jednomu dítěti do smíchu moc nebylo. V Zobí ulici – domě číslo 4 , v nejmenší ložnici ležel na posteli chlapec.

 Měl uhlově černé vlasy, smaragdové zelené oči, ve kterých obvykle dříve jiskřily radostné jiskry ze života – dnes už ne. Dále měl na sobě košili a černé kalhoty které mu byly velké i bez toho, že už týden skoro nic nejedl. Kdyby se mu po chvílích v nepravidelných intervalech nepohnula hruď, mysleli byste si, že je mrtvý.Ve tváři měl zděšený výraz – takový jaký mají kouzelníci, kteří vidí jak do nich naráží kletba avada kevadra. Po několika minutách se mu vyčerpáním zavřely oči, ale nic jiného se nestalo. Vlastně ano. Nikdo z vás by nepoznal, že tento chlapec právě usnul. Jestli se právě ptáte kdo to je. Můžu vám říct jen, že se jmenuje Harry Potter.

Díval se na bojující dvojici kouzelníků. Žena, první z dvojice metala kletby po druhém kouzelníkovi, který ji všemožně urážel a popichoval ji.

„Ale no tak Belatrix snad se vzmůžeš na něco jiného“ právě říkal.

Náhle se obratně vyhnul mířenému kouzlu, ale to čarodějka čekala a vzápětí poslala další kletbu. Ta ho zasáhla na plno a smějící se výraz se změnil v něco nepopsatelného – výraz zděšení s překvapením??? Nohy se mu odlepily od země a on padal směrem k velké zácloně, která zakrývala oblouk. „SIRIUSI!!! SIRIUSI!!!“ křičel Harry a běžel směrem k němu. Náhle ho něco chytilo, ale Harry vůbec nevnímal co to je. Sirius však už zapadal za kamenný oblouk a záclona se jen mírně otřásla. Vše se znovu rozplynulo v nicotu.

Zděšeně otevřel oči.Opět se mu o něm zdálo.Chtěl zapomenout na ten den.

Byl ovšem někdo kdo chtěl aby se zhroutil-jestli už se to nestalo.

Pohlédl z okna ale neviděl nic podezřelého.Převalil se na stranu a zavřel oči.

Možná by i usnul kdyby se najednou neozvalo mnohonásobné PRÁSK.

Jediným skokem byl u stolu a popadnul hůlku.Na stole nebylo nic.Ani jeden dopis ani jedny noviny.Jen pár knih ale to bylo vše.

Harry chňapnul po hůlce a zastrčil ji do kapsy.Tento rok ji měl u sebe.Vzhledem k tomu jak Moody vyhrožoval Strýci Vernonovi se mu Harry nedivil.Zabalil nejdůležitější knihy,kotlík a pár věcí.Hedvika byla někde na lovu takže mu nezbývalo nic - než ji tu nechat.

„Jak se odsud proboha dostanu??“Šeptal si pro sebe Harry.Koště!

Popadnul svojí pýchu : Kulový Blesk a nasedl.Viděl jak k němu do pokoje běží Dudley.

Poslední dobou se dost změnil.S Tetou Petunií se  k němu chovali hezky-Pokud na dohled nebyl Vernon.

„Harry!!Harry!!!Mamka a Táta jsou mrtví musíme utéct už jsou skoro tu!!“Volal udýchaně Dudley a máchal rukama kolem dokola.

„Jdeš zametat chodník???TEĎ????“Řval jak na lesy a pobíhal po pokoji.

„Dělej nasedni!!!Dělej!“Dudley naskočil na koště.Harry ho nemohl vzít jinam.

Otočil to i s věcmi k paní Figové.

Obletěli dům a zanedlouho byly u domu Paní Figgové.

„CRRRRR, CRRRRRRRRRRR.“Zvonili jak blázni.

„No jo porád už du..“Když uviděla to co uviděla lekla se.

„Co tu děláš Harry??“Vytřeštila oči na něj.

„V domu jsou Smrtijedi.Okamžitě musíme zmizet.“

„Honem ,pojďte oba dva.“Doběhly ke krbu.K jeho neštěstí tam nebylo ani na dvě hrsti.

„Harry jsi ty s Duleym.Honem.“Harry vzal hrstku a hodil ji do krbu.Strčil tam i Dudleyho který řval jako kdyby ho na nože brali.

„Bradavice!“S malým Puf byl pryč.

Vzal další hrstku a hodil ji do krbu.Nemohl ji tu nechat.Hned jak tam hodil letax tam šoupnul i Figgvou.

„Sbohem.“

„Harry néé--“

„Bradavice!!!“Zatočila se a byla pryč.popadl věci a vyběhl ven – tam nasedl na koště.

„Pottere?“Ozval se za ním hlas.Harry si oddechl.Poslední co by potřeboval byl Voldemort.

„Ahoj Malfoy.Senior.“Dodal.

„Jdete dobrovolně??Nebo vás mám odvést?“Zeptal se hlasem v kterém bylo jasně znát že je zvyklý poroučet.

„Na to je jednoduchá odpověď.“Otočil se na něj Harry. „A ta zní – Impedimenta!“Malfoy nejspíše takovou odpověď nečekal a proletěl se přes celou zahrádku.Pomalu vstal a bylo vidět že se musí přemáhat aby se nerozkřičel bolestí-nejspíš si něco zlomil.

„Pottere.Vy-Vy jeden šmejde!Crucio!!!“Jeho kletba byla dost špatně mířená takže se nemusel ani hnout.

„Rictusempra!Serpentsortia!“Malfoy udělal pár přemetů a ztratil vědomí.

„Budeššš hho hllídat.“Zasyčel Hadím jazykem Harry.Otočil se a nasedl na koště.

Poslední co uslyšel bylo. „Jissstě.“

„Ukaž mi cestu!“Harry usoudil kudy by měl letět a vydal se na cestu.Jediné místo kam by chtěl letět byly Bradavice.Na Grimmaoudově náměstí by si pořád připomínal Siri-né už zase.

„Nebudu na to myslet.“Říkal si pořád dokola.

Po pár strasti plných hodinách doletěl k Bradavicím.Neměl sílu na to aby došel až tak daleko.

„Že já nebyl na Grimmauldově náměstí.Co by asi dělal Sirius?“Harry přemýšlel kam by se schoval on.Kde se schovával?V jeskyni!No jistě.Nasedl na koště a doletěl k jeskyni.

Byla tam (asi od Siriuse) hromádka dříví.Harry vytáhl pár klacků a pronesl s hůlkou v ruce

„Lacarnum Inflamarno“Pár klacků začalo hořet.Harry se zabalil do dvou hábitů a zanedlouho usnul.

Ráno se probudil a zjistil že nemá kam jít.Jednoduchá odpověď-budu bydlet zde.

Hned popadl knihy pro domácnost a začetl se.

Jak se dobře najíst? Kapitola první.

„Jak Dobře bydlet? Kapitola druhá“

Harry rychlostí která se dala rovnat Hermioně přečetl knihu a začal čarovat.Udělal si Nejdříve dveře do vnitřní strany jeskyně.Byl na sebe pyšný.Povedly se mu dveře na heslo.

„Ale jaké dám heslo?Hmm.Brmubál!To je ono.“Dočaroval dveře a otočil se k nim zády.Proti němu byla oprýskaná hnusná zeď.

„Chtělo by to více místa.Bombardo!Bombardo!Bombardo!“Po asi deseti podobných kouzlech byla místnost velká asi jako jejich pokoj v Bradavicích.Ještě se mu povedlo nabarvit zeď na šedou.Sice na druhý pokus protože růžová se mu nelíbila.

Bohužel z knihy udělal už jen krb a dlouhý stůl jako na Grimmaldově náměstí.Problém byly židle.Žádná formule na židle tam nebyla.Jediné co si pamatoval bylo jak ji udělat s krysy.

„Accio Krysy!!“Napadlo ho po dlouhé době přemýšlení.Po pár minutách měl asi dva a dvacet myší a nedělal z nich židle.Ve finále měl jen Osmnáct – Dvě mu utekly.

„Jedna – Dvě – Tři – Fera Verto!“A na místo pěti myší tam leželo pět stříbrných pohárů.

„Aguamenti!“V tu chvíli byl pohár plný a napil se.Už měl hroznou žízeň.

Dosedl na matraci a začetl se.Už přišel na to jak Brumbál vykouzlí židli-on ji jednoduše přivolá.

Druhý den mu přišly dva dopisy v kterých stálo.

Ahoj Harry!

Jestli ti tento dopis přišel znamená to že jsi na živu.

Jsme nešťastní že jsi se ani neozval a doufáme že tě náš pšík najde.

Mám dobré i špatné zprávy.Našly Malfoye-říkal že jsi mu to udělal ty

Ale já mu nevěřím.Měl zlomených šest žeber a našly ho v bezvědomí pod dohledem

Nějaké kobry která se-když přišel řád sama zabila.

Špatných zpráv je docela dost.

Ta první je že Kvikálkov je srovnán se zemí.Durslyovi-tedy Tvoje teta a strýc jsou mrtví.

Ta druhá že hedvika to také nepřežila.

Ta třetí je že tě nemůžeme najít a v poslední řadě je Brumbál neštastný.Zdá se mě že i McGonagallová ale to je teď jedno!Ozvi se!

Je mě to opravdu líto.

Dole byly podpisy

Ron

                   Hermiona

                                                         Dudley

 

Harry si ani neuvědomil že mu na hábit padají slzy.Rychle je otřel a došel k druhému dopisu.

Dopis přinesl nijaký cizí Fénix – Faweks to určitě nebyl.V dopise byl dopis a obálka.

 

Dobrý den.

Nevím jak začít.Bylo to už dost dávno když jsem dostal tento dar.

Nechci abyste jsi myslel že jsem nějáký fanoušek.Rád bych vám dal dar který se neodmítá.

Jste vyvoleným.Znám znění věštby a všeho jiného.Jsem něco jako duch který není vidět.

Nechci abyste se mě pokoušel hledat chci jen abyste věděl že jsem na vaší straně.

Fénix který vám přinesl dopis je můj dopis momentálně nemá kde být.Byl bych rád kdyby

Jste si ho nechal u sebe.Věc druhá je prsten ohně.Budete ovládat oheň ale pozor!

Jak ho jednou nandáte už to nepůjde zpět.Kdyby jste nedej bože používal klenot ohně proti dobré straně.Zabilo by vás to.Opakuji vám – Toto není nabídka která se odmítá.

 

Přítel.

 

PS:Fénix se narodil nedávno a nemá jméno je to mladá dáma.Pojmenuj ho jak uznáš za vhodné.

 

 

 

„Chudák Hedvika.“Pomyslel si Harry.Otevřel obálku a z ní vypadl prsten.

Byl to mohutný prsten s erbem.V erbu byl zobrazen Fénix jak vylétá z ohně.
Harry si nasadil prsten.Bylo to jako by v něm hořel oheň.Byl plný energie.

Otočil se na Fénixe.

 

„Tak jak by ses chtěl jmenovat?Hm?Třeba…Buffy??Líbí se ti to ?“Fénix nadšeně přikývl.

Harry párkrát mávnul a z Hedvičiny klece udělal jen takové opěradlo.

 

„Nebo chceš být v kleci??“Fénix zavrtěl hlavou.

 

Harry si přivolal brk a inkoust a napsal Hermioně dopis.

 

Milá Hermiono.

Pochopitelně že žiju ale nevím jestli by bylo dobré říct na rovinu kde jsem.

Ve čtvrtém ročníku jsme tu byly za Siriusem.

Hedviky a Dursleyovích mě je líto.Kde je Hedvika?Zatím mám nového přítele.

Klidně můžete přijít.Na Náměstí se mě zatím nechce.Mám se tu docela fajn.

Musím se učit.Až sem dorazíte heslo bude jméno ředitele školy.

Harry

 

Harry zapálil v krbu a sedl si naproti němu.Tolikrát takto sedíval ve Společenské Místnosti.

Vzpomínal na staré časy jak se vkradl do prasinek.Jak poprvé viděl Siria a jak mu nabídl nový domov.

 

„Buffy donesla by jsi dopis Hermioně?Je to v londýně na Grimm-“Harry se zarazil protože na něj hodila pohled typu myslíš-si-že-jsem-blbá?.

Raději zmlknul a dal ji dopis.Fénix se elegatně zvedl a proletěl do krbu.Za pár okamžiků byl zpátky s psaním.

 

Hned tam jsme.

 

Harry si sedl na postel a začetl se do knihy s titulem Kniha mocných kouzel.

Našel tam spoustu zajímavích kouzel jako nepříklad.

 

Lighting Bolt – Vyletí blesk a zasáhne člověka na kterého míříš.(Použitelné i na různé tvory)

Explosio orb  - Vyletí ohnivá koule a daný předmět či osobu popálí.

Ale také se mu zalíbil štít jménem. Buckler Flame.
Ovine kolem celého tvého těla ohniví štít.Tento štít by nemělo prorazit ani Crucio.Je to dosti neznámý štít a málo kouzelníků ho vyčaruje.

 

„Buckler Flame!“Bylo dost zvláštní že se mu to podařilo hned na poprvé.Všiml si že prsten září ohněm víc než předtím.Ukončil kouzlo a oheň v prstenu se opět vrátil do normálu.

 

Sedl si před krb.Bohužel ihned vstal protože slyšel kroky.Byly to nejspíš tři osoby.

Namířil na dveře hůlkou.Co by dup se ozvaly hlasy.

 

„Nesahej na mě Ronalde!“Ohradil se dívčí hlas.

„To byl reflex tak promiň.“Odsekl Ron.

„Už jsme tu tak se nehádejte.“Pronesl klidný hlas.

„Jaké že je heslo?Já?“Hermiona jak usoudil přikývla protože se ozvalo jen.

„Brumbál.“S tímto slovem se bez jediného vrznutí otevřely dveře.

 

Stály v nich tři osoby.První byl vysoký muž s plnovousem a půlměsíčními brýlemi s jiskrou v očích.Za ním se natahovala mladá dívka s rozčepýřenými vlasy a hned za nimi stál Ron kterýse jen tak mimochodem vytáhl za týden asi o pět centimetrů.

 

„Harry!!!“Víc neviděl protože ho zahalila spousta vlasů a přepadl na zem.

„Ahoj Hermiono.Pusť mě nebo mě udusíš.“Ron mu díky bohu jen podal ruku.

Přišel na řadu Brumbál.

 

„Ehm.Dobrý den pane profesore.“Pozdravil.Nevěděl jak bude reagovat po tom jak se předvedl u něho v pracovně.Raději se mu nedíval do očí aby se na něj nenaštval.
„Ahoj Harry.“Pozdravil a rozhlédl se kolem.

„Máš to tu opravdu pěkné.Dodal.“

Všichni tři si sedly na židle.Bohužel brumbál zahlédl druhý dopis a hned po něm chňapl.

„Mohu Harry?“Když Harry po zaváhání kývl brumbál si to přečetl.

„Už sis ho nasadil?“Když spatřil prsten na Harryho ruce  usmál se.

Nejspíš si ho už přečetl tak ho podal Harrymu.Ten si všiml Medailonu který mu vysel na krku.

 

„Pane profesore?Vy máte taky klenot ohně?“Zeptal se na rovinu.

Brumbál jen kývl hlavou na znamení že ano.

 

„Opravdu tu chceš zůstat?Nechceš třeba do Bradavic?“Zeptal se Brumbál.

 

„Pár dní tu ještě budu a pak- pokud bych mohl – půjdu do Bradavic.“

 

„Jistě že můžeš.Hermiona a Ron už tam pojednou dnes také.Nebo tu zůstanou a pak je doprovodíš do hradu.Chápu že tě smrt Siriuse nějak pozname-“

 

„Nechci se o tom bavit.Pane Profesore“Dodal rychle.

 

„Tak mě vyprávěj jak se to stalo.“

 

Harry jim to vyprávěl.Jak se dostal k Figové a jak to tu vylepšil.

Pomalu se stmívalo a nakonec Brumbál odešel.Harry a ostatní se nakonec dohodly že ráno vyrazí do Bradavic.