Harry hledal Brumbála skoro čtrnáct dní.

Všechny stopy vedly k hradu uprostřed Anglie.Bylo to údajně sídlo Averyho.Z řádu ani Brumbáloby armády o nikdo nekontaktoval.Usoudil proto že tu bude Brumbál, ale nejspíš i Voldemort.

Měl neblahé tušení že se tu odehraje poslední bitva.Vyrazil tedy do Godrikova dolu.

Pomyslel na Grimmauldovo náměstí dvanáct.Pomalu se před ním objevil dům.Otevřel dveře a docela ho ohromilo co uviděl.Vevnitř byl dlouhý mohutný stůl a okolo něj židle.Bylo tam asi dvacet lidí.Byl tam Ridick, Cho, Hermiona, Ron, Íw, Michael Corner, Lenka Láskorádová.Byl tam také Moody a pár členů Fénixova řádu.

„Dobrý den.“Pozdravil.

„Ahoj Harry, tak co?“Oslovil ho hned Aberforth.

„Co tu děláte?Jak jste se sem dostaly?“Ptal se chladně Harry.

„Ron polohu mohl prozradit také.“Oznámila Hermiona věcně.

„Nevadí.Bude to narychlo – oběvil jsem sídlo Voldemorta.Pokud je pravda co říká Ridick by měl být Voldemort zničitelný.Tím chci říct že vyrážíme.“Dodal když viděl jejich obličeje.

Jako na povel všichni vstaly.

„Je to zde.“Ukázal prstem na mapu kterou zrovna vytáhl.Vyšly ven z domu a s hlasitým prásk se všichni přemístili.

Moody svolal Bystrozory a všichni spolu se vydaly k Sídlu Lorda Voldemorta.

Hned jak jednou mocnou kletbou Aberfothr otevřel dveře.(Spíše z nich nadělal třísky)

Poskytlo jim to nádherný výhled na Trůn.Kdo na něm seděl?-No přece Tom.

„Ahoj Tome.“Pozdravil Harry bez váhání.

„Kdo to otravuje?Kdo obtěžije všemocného Lorda Voldemorta?“Tázal se.

„Harry Potter“Opáčil Harry a sundal si kápi.

„Potter??“Prskl rozhořčeně Raddle.

„Osobně.Ale teď….nebudeme se tu dohadovat.Přišel čas činů.Asi patnáct Smrtijedů se postavilo před Voldemorta.Docela se asi klepaly, protože neměly sebemenší šanci.“

„Berrage Firestorm!“Řekl Harry s absolutním klidem.Chvíli byla vidět jen ohnivá mlha ale když se vijasnilo.Jediné to viděly bylo patnáct těl.A Voldemort s vodním štítem.Hned ho zrušil.

„Potter se zlepšil inu.Stejně zemřeš.“

„Už mě to slibuješ dost dlouho nemyslíš??“

„Vím že mé viteáli jsou zničené Harry.Věřím ale že jeden pořád mám.Dokonce je v této místosti.“

Harry se rozhořčeně rozhlédl.Určitě si dělá srandu.Pomyslel si Harry.

„Blbost!“Vykřikl.

„Né Harry….Nagini nebyl Viteál.Viteál jsi ty.“

Nastalo ohlušující ticho.

„Já?“Šeptl Harry.

„Původně jsem nechtěl.Měl jsem sebou.Jednoho hada.Nebyl to Naginy.Vzhledem k tomu že se kouzlo pokozilo jsem místo toho přenesl kus moji duše na tebe.To proto máš Hadí jazyk!Proto ovládáš spoustu věcí co já.“Harrymu to bylo jasné.Proto mu Albus nevěřil.Proto tolik chyb.

„Správně.Ten Mudlovský blázen kterého mám pod zámkem ti LHAL!Je nedaleko odsud a určitě nás teď slyší.Brumbále co řeknete na svou obhajobu?“

„Omlouvám se..“Zaskřehotal hlas.

Voldemort se po tomto rozesmál tak bujácně že všem přeběhl mráz po zádech.

„Vidíš Harry?Nemůžeš mě zabít…Protože jeden nemůže zemřít, pokud druhý zůstává na živu.Ano Harry Ano.“Přitakal Tom.

„Brumbál si upravil vzpomínku.Vše zfalšoval.“Prolomil ticho Voldemort.

„A Harry.Moje duše je v tobě.Ty by ses naobjetoval jsi na to moc….jak to mám říct?Prostě jsi na to moc podobný mě.“

„Opět se spolu nemůžeme schodnout!Expelliarmus!“Vykřikl první věc která ho napadla.

„Protego!Istrasmorela!“Vyletěla modrá kletba ale Harry včas uhnul.Bohužel Bystrozor za ním neuhnus a dostal plný zásah.Chvíli kvičel a pak sebou naposledy cuknul.Dál se nehýbal.

Voldemort se opět rozesmál a to Harryho Rozzuřilo.

„AVADA KEDAVRA!“Vyletěla obrovská kletba zelené barvy a srazila voldemorta na

kolena.

Padnul a už se nepohnul.Lhal.On lhal.Harry byl celý rozjařený a rozeběhl se k Ewellin.Objal ji a políbil.Té se ale obličej najednou změnil v dost viděšený.Ukázala za něj.

Stál tam Voldemort.Měl jen podobu ducha.

„Vidíš to dobře Harry.Mě se nezbavíš.Musel by ses zabít sám.Hahaha---“

„Moody….víte co máte udělat.“

Voldemort se zarazil a začal poletovat dozádu.

„Néé.To nesmíš.Nemůžu zemřít!!!!“

„Avada kedavra!“Pronesl hlas.

„Miluju vás…“Stihl říct a pohlédl při tom na Ewellin s Jamesem.

Pak už nastal jen kvičení a následné zmizení Voldemorta.

Jeho životy vyprchaly s tím že musí zemřít.Ne že by nechtěl žít.Ale on nemohl.Co zanechal na světě?

Jamese….Zlomené srdce Ewellin….přátelé v slzách…a také- jeden dutý dopad těla.

Poznámka Autora:

Tato povídka se mě absolutně nelíbí a tak jsem tuto kapitolu dopsal jen a jen kvůli vám.

Snad se vám bude líbit další povídka.J

Pá pá.